Bursa a Alavis Enzymoterapie

Alavis Enzymoterapie a bursitida kloubu

Poprvé jsem se s tímto názvem setkala v naší veterinární ordinaci ve Vintířove. Paní doktorka Novotná mi tento lék nabídla k řešení bursitidy kloubu u naší, tehdy pětiměsíční, feny  vlkodava Vitaminchen vom Elsengrund. Její bursa připomínala menší tenisový míček.                                                                                                                                                                                                                  

Osobně bych bursu nijak zvlášť neřešila, neboť snad všichni zkušení „bursaři“ víme, že bursa není nemoc.

S bursitidou se u psů a obzvláště těch velkých, setkáváme velmi často. Jedná se o otok nejčastěji loketního kloubu, bursa psa nijak neomezuje a neohrožuje na zdraví.  Příčina vzniku bursy není tak úplně jasná.  Nejčastěji se setkáme s objevením bursy při ležení psa na příliš tvrdém podkladu nebo při neohrabaném dolehnutí psa na zem. Laik by vám to popsal tak, že pokud je kloub stále namáhám tvrdým podkladem nebo příliš tupými nárazy, tak se začne bránit. Udělá si kolem sebe váček, který napustí tekutinou a takto obalený je již chráněn.                                                                                                                      

Avšak je to sporné. Někdo by mohl namítnout a také by měl pravdu, že jeho pes na tvrdém podkladu neleží, lehá si opatrně a stejně bursu má. Jsou psi, kteří jsou typičtí „gaučinkáři“  a stejně bursu mají nebo se jim může objevit. Dokonce jsou případy kdy se bursa objeví i u dvouměsíčního štěněte, které dosud spalo s ostatními štěňátky a maminkou v měkoučkém pelíšku. Neznám veterináře, který by mi tento případ dokázal vysvětlit a proto, když někomu říkám jak bursa vzniká, tak přidám i příliš měkký podklad.                                                                                                                                                                                  

Příkladem toho by mohla být naše první fena Aine Assa Dar Amhantar. Ona osobně představuje typického „gaučinkáře“, který zná tvrdou pouze zem venku na zahradě. Doma spala v posteli a odpočívala s námi na gauči a stejně se jí jednoho dne bursa objevila. Začala nenápadně a pak ejhle a byla tu. Náš gauč byl opravdu měkký a naše postel jako obláček. U ní jsem sice bursu nikdy neřešila, ale trápilo mě to. Její bursa je malá a objevuje se převážně v létě. Na podzim, zimu a jako je téměř nenahmatatelná.

Spoustu z vás napadá hlavní otázka. Jsou jiné metody než Alavis Enzymoterapie, který vám tu představuji jako účinný? Určitě ANO!

Stále se mezi námi objevují veterináři, kteří chtějí do bursy řezat, píchat, odebírat vzorek tekutiny, zavádět drény a podobně do ní zasahovat………Jakmile toto váš veterinář zkusí jen vyslovit, okamžitě mu to zakažte!!!!  Jde přeci o zdraví vašeho přítele, miláčka a živou duši, které přeci nepřiděláme více starostí než je zapotřebí. Jak už jsme si řekli, tak bursitida není nemoc, pouze takzvaná „ochrana kloubu“.  Vzhledem k místu kde se bursa nachází, může dojít k poranění tkání při vpichu, trhání se stehů a následná infekce při lehání psa atd. Z vyprávění, které jsem při zkoumání bursy slyšela, jsem se dozvěděla, že nikdy žádný chirurgický zákrok nepomohl. Naopak přidělal více škody jak užitku. V jednom případě dokonce i amputaci nohy po zánětu, který způsobil odběr tekutiny z bursy. Ne vždy má váš veterinář pravdu a proto čtěme a studujme taky. Ne každý veterinář už vyzkoušel nové metody (třeba k nim jen nemá přístup) a ví, že už je spousta bezbolestných metod a dokonce i zabírají.

Já osobně jsem slyšela spoustu metod, které prý zabírají na sto procent a některé jen zaberou, buďto na chvíli nebo na pořád. Nebudu vám tu vykládat každou historku o léčení bursy, ale povím vám jen ty které jsem měla možnost vidět na vlastní oči nebo jsou ze spolehlivého zdroje.                                                                                                                                                        

Prosím nezapomínejme na fakt, že bursa se někdy sama od sebe vstřebá a není třeba s ní cokoliv dělat.

Propolis- Je to bohatá směs bioaktivních látek pryskyřičného charakteru, které jsou sbírány včelami z různých stromů (pupenů a kůry) a rostlin. V úlu jsou dále zpracovávány a využívány k ochraně úlového prostoru před bakteriemi, viry, plísněmi a kvasinkami. Je známo, že obsahuje kolem 50% až 60% pryskyřic, balzámů, 10% až 12% éterických olejů a dalších látek. Jednu třetinu chemicky definovaných látek tvoří velmi důležitá skupina flavonoidů. Propolis je dlouhodobě znám jako látka s vlastnostmi dezinfekčními, ničící nebo brzdící v růstu některé bakterie, viry, houby, kvasinky a plísně. Dokáže místně tlumit bolest. Prokázán byl imunomodulační efekt. Používá se hlavně k prevenci faryngitidy a zánětlivých onemocnění dutiny ústní, k ochraně organizmu před infekčními chorobami, při zánětech dásní, onemocněních horních cest dýchacích, zánětech žaludeční i střevní sliznice a močových cest.
Toto je základní popis propolisu. Pokud budete šikovní, tak na internetu najdete i bližší informace a nebo také v lékárně vám velmi rádi poradí, neboť se tam dá Propolis zakoupit.                                                                                                                                 

Jak s Propolisem při burse nakládat mi poradila má známá, která s ním má jen dobré zkušenosti. Prvním krokem je bursu oholit, tak aby byla vidět kůže. Dále pomocí Propolisu bursu masírujeme. Nebojíme se při masáži zatlačit. Masírujeme alespoň pět minut denně. Neřekla mi jak dloho je možné Propolis používat, ale její zkušenost byla mazat až do zmizení. V jejím případě se účinek dostavil po měsíce a pak už bursa jen mizela. A po této léčbě je jejich bursa nenávratně pryč.

Detoxikace- O této léčbě by vám měl říct něco bližšího léčitel, který se tímto zabývá. Touto cestou zkusila bursu léčit má známá svého vlkodava. Ona sama si takto čistí/detoxikuje tělo s viditelně příznivými účinky. Při vykládání se svou léčitelkou se dostali na téma bursitidy. Léčitelka nasadila psovi léčivé kapky a po, sice dlouhé, léčbě je Ozzoušek bez bursy. Samotná léčba trvala dobrý půlrok, ale za to jsou bursy z obou loktu už několik let nenávratně pryč.

 

Tímto se konečně dostáváme k metodě kterou jsem vám přišla představit já. Jedná se o přípravek Alavis Enzymoterapie pro psy a kočky. Tento přípravek sám o sobě není určený přímo pro léční bursy. Obecně se jedná o přírodní enzymy, které potlačují otoky, ovlivňují reakci imunitního systému, potlačují chronické i akutní záněty, ovlivňují buněčný metabolismus- regulují štěpení bílkovin, ovlivňují regeneraci tkání, blokují takzvané mediátory zánětu, odstraňují mrtvou a poškozenou tkáň, podporují průnik léků do tkání, zvyšují prokrvení tkání....                                                                                                                  Pokud by jsme chtěli o Alavisu vědět více, je třeba se obrátit na veterináře nebo odborné publikace. Samozřejmě bych vám sem mohla dané publikace napsat, aby jste si to mohli nastudovat sami. Mohla bych vám sem zkopírovat veškeré obsahy z daných publikací a neříct vám vlastními slovy nic. Bohužel i přes vaší nespokojenost, to neudělám. Má to své opodstatnění a já vám řeknu jaké. Alavis je sice volně prodejný a zjistí to každý kdo umí na počítači, ale měly by jste si uvědomit, že i přes to že se jedná o přírodní enzymi, tak jde o lék. A jako při každém léku, by jste jeho užití měli konzultovat s vaším nebo jiným veterinářem. V Alavisu se mohou nacházet látky, které mohou vašeho čtyřnohého miláčka ohrozit. Nemusí jít o reakci nebo alergii na danou látku, ale může to ohrožovat třeba už tak špatný stav daného jedince. Právě toto všechno a všechna možná nebezpečí nebo pozitiva musí projít přes veterináře. Ano v dnešní době si můžeme na internetu přečíst dokonce i příbalový leták, ale ten vám nepoví, zda zrovna vašeho pejska či kočičku toto neohrozí.                                                                                        

Můžete se určitě setkat s veterinářem, který tuto metodu nezná a nebude jí chtít s vámi řešit a konzultovat. V tomto případě si myslím, že to není zrovna dobrý veterinář a určitě by nebylo na škodu se poohlédnout po jiném nebo alespoň Alavis konzultovat jinde. Já osobně jsem psala do jisté internetové poradny jednoho veterináře zkušenost s Alavisem a pan doktor se k tomu postavil velmi pozitivně. Odepsal mi, že tato metoda zní logicky a že ji moc rád vyzkouší i u sebe v ordinaci.

Kdyby jste měli zájem o Alavisu vědět více, tak mě kontaktujte a já vám ráda všechno ještě zodpovím a nebo si o všem můžeme promluvit. Ráda vám předám i podklady, kde se o Alavisu odborně píše, ale pokud jste zodpovědný chovatel, tak vše konzultujte s veterinářem. Já veterinář nejsem :-D

Moje zkušenost s Alavisem je taková. Jak jsem již na začátku psala, tak jsme do ordinace přišli s kulháním na přední nohu, což byly růstové problémy. Paní doktorka však nebyla přes velkou a tvrdou bursu schopná pořádně prohmatat loketní kloub. Paní doktorka se mě zeptala, zda chci bursu léčit, že přišli na novou poměrně rychlou a účinnou metodu. Prý už s ní léčila jiné vlkodavy a psy, jako například německého ovčáka. Po všem co mi k Alavisu a enzymům řekla, jsem nemohla nic jiného, než nesouhlasit. Dokonce při odchodu z ordinace jsem měla možnost mluvit s jedním majitelem vlkodava, který za pomocí enzymů léčil bursy svých psů a byl naprosto spokojený. Samotná léčba není nijak náročná, není časově dlouhá  a k dnešním poměrům není ani drahá. Paní doktorka Novotná dávala nejdéle Alavis na bursu 5 týdnů , ale to se jednalo o poměrně velkou burzu u NO. JInak v podstatě největší reakce je cca po 7-10 dnech aplikace a poté dle samotného vstřebání. My jsme jeden den Alavis nasadili a za šest dní byla o tři čtvrtiny menší a měkká. Je to neskutečné jak rychle Alavis zabírá.

Myslím si, že pro „bursaře“ je Alavis Enzymoterapie jedním z nových řešení bursitidy kloubu. Snad se více pejskařů a více veterinářů dozví o této nové metodě, určitě by se tím dopomohlo větší informovanosti a zamezilo se tak zbytečnému řezání a napadání bursy lékaři a majiteli.

                  

Budu sem přikládat další zkušenosti s Alavisem a pokud i vy nějakou máte, tak mi ji napište a já ji zveřejním.

Napsala Martina Šedivá

Zkušenost s Alavis :

Přeji krásné jarní odpoledne, Martino, tak jsem Vám slíbila, že se ozvu, až Artíkovi bursa zmizí, tak to nechci zakřiknout, ale myslím, že už máme od bursy pokoj Artík využíval 2 balení alavisu 2x2 denně a pak už jsme další nekupovali kvůli té pauze, co se pak má dát. Po doužívání to ještě znatelné měl, ale o dost menší, teď už uplynul nějaký čas a bursa zmizela docela, další balení už nebude třeba. Ta malá šlupička, sotva znatelná co mu zbyla podle mě ještě zcela zmizí. Kdo by nevěděl, že to měl, asi by to ani nepostřehl. Ani jsme nijak neomezovali pohyb. Tak ještě jednou moc děkuji za rady, moc mi to pomohlo. Náš veterinář nám v podstatě vůbec nepomohl, ještě, že je možnost vyměnit si takhle přes web informace se zkušenými chovateli.

 

Zkušenost s Alavisem a Propolisem: (Toto je pouze výstřižek z textu, který mi Marcela Marková poslala)

Zezačátku jsem mu to mazala Propolisovou masti tak  2x denně. Pak už jen obden a pak i míň. Příliš jsem to nemasírovala, jen jsem ho hladila a tak dlouho, až se mast trochu vsákla. Ale jsem stoprocentně přesvědčená, ž jsi mi pomohla. Protože tím to určitě zcela neztvrdlo a vstřebávalo se to!! Alavis je bomba, dávám mu to i teď. Musím ti ještě za tu pomoc s bursami moc poděkovat. Ještě má trochu na levý noze, ale to vypadá jako dogáckej otlak.